VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ MICHAELA ČTVERÁČKA

V těchto dnech si mohou diváci v prostorách foyeru Naivního divadla prohlédnout výstavu fotografií s názvem KE SVĚTLU. Jejím autorem je Michael Čtveráček, liberecký grafik a fotograf, narozený ve Frýdlantu, který se v současné době ve své tvorbě obrací ke krajinné fotografii, hledá v ní nové motivy spoléhaje na to, že i nepříliš zajímavý motiv může být stupínkem na cestě k těm dalším - důležitým a nosným. Nejnovější cyklus KE SVĚTLU / OBECNÉ PRINCIPY si důsledně všímá organických tvarů a neotřelosti kompozičních motivů ukrytých v lesním podrostu. Pozorování přírody z podhledu dovoluje pod zdánlivým chaosem nahlédnout neviditelný řád vznikající z neúnavného směřování celého rostlinného světa ke světlu. Tato příjemná změna zorného úhlu, podobně jako pohled z výšky, významně obohacuje běžný způsob našeho vnímání. Ve stínu roztančených listů, kterými prosvítá slunce, se učíme, že tvar a linie jsou pouze lidskými koncepty a ve skutečnosti neexistují, či spíše je jejich existence podmíněná širším kontextem přírodních dějů. Michael Čtveráček - paradoxně vzhledem ke své dosavadní tvorbě - používá experimentálně dokumentární přístup, kterému dává punc individuálního cítění svým výběrem, v němž hledá nekonvenční a dynamické kompozice. Dokumentární fotografie obecně má přimárně věcný zájem, avšak autor její smysl v tomto cyklu obohacuje o symbolické vyjádření vztahující se k duševnímu světu člověka. Klíček v semínku, pupen, list či větev stromu nezná tíseň ze tmy, protože se v každém okamžiu obrací k nejbližším paprskům světla. Mezi myriádami listů člověk nenajde dva stejné, ale ani jeden z nich se neopomene harmonicky začlenit mezi ostatní. Zejména v našich zeměpisných šířkách si můžeme uvědomit, že příroda oplývá hojností tvarů, barev, plodů a zárodků nového života a že se z jejích ušlechtilých detailů mohou stát pozvnášející symboly, které umožní člověku vědomé vřazování se do harmonických rytmů vesmíru.

Michael Čtveráček (1971) vystudoval fotografi i na pražské FAMU. Pro jeho tvorbu je typická
poetická citlivost ke krajině, vnímavost pro formální postupy avantgardy a práce převážně
s černobílou fotografi í. V rámci krajinářské fotografi e autor vytvořil řadu cyklů pracujících
s minimalistickou až meditativní podobou daného přírodního výseku. V cyklu Ke světlu
však vychází z protipolného směru, v němž si všímá bohatosti kompozičních motivů
ukrytých v lesním po drostu. Zde pod zdánlivým chaosem probleskuje subtilní řád vznikající
z neúnavného směřování celého rostlinného světa za světlem.

Zdroj: Mgr. Zuzana Štěpanovičová, z katalogu k výstavě v Oblastní galerii Liberec, 2017